Věděli jste, že dospělci macaráta jeskynního (Proteus anguinus) dosahují velikosti kolem 20–25 cm, včetně ocasu, vzácně mohou dorůst i více jak 30 cm?
Dospělci jsou neoteničtí, tedy si do dospělosti nechávají znaky larev (například vnější žábry). Macarát má slabé a krátké končetiny a k pohybu mu přímo neslouží. Jeho pohybovým orgánem je spíše ocas. Obývá mělká i hlubší krasová jezírka a potůčky v krasových jeskynních komplexech. Macaráti se živí různými vodními bezobratlými. Nejčastěji drobnými korýši. Macarát nevyužívá k orientaci zrak, což kompenzuje jinými smysly. Velká hlava může nést více smyslových receptorů, mechanoreceptorů a elektroreceptorů. Kořist může najít v naprosté tmě také díky vnímání (detekováním) chemických stop kořisti.
Při vystavení světlu macaráti tmavnou až úplně zčernají, jsou-li pak přeneseni do tmy, opět se zabarví do světle růžové. Obecně macaráti šetří energiií, i proto, že žijí v prostředí, kde je extrémně málo potravy. Web Science News například popsal výsledky výzkumu, podle něhož se někteří sledovaní jedinci během osmi let nepohnuli z jednoho místa o více než 10 metrů. I tímto způsobem života extrémně šetří energii a jsou schopni vydržet bez potravy klidně i 10 let, kdy přežívají díky tukovým zásobám.
Vskutku neuvěřitelný živočich.
